ÚVOD

POHYB VE STOLNÍM TENISE

 

Když jsem se jednou bavila s Ulfem "Tickanem" Carlssonem, tak mi řekl: „Jano, když jsem vešel do haly, vždy jsem hned poznal českou školu – výborný backhand, bez pohybu a bez servisu – to bylo tak jednoduché proti vám hrát! Jeden jako druhý!

Z rozhovoru s  Janou Dobešovou (metodický web 2020)

ZÍTŘEK ZAČÍNÁ DNES!
Při analýze dnešních špičkových hráčů se dá zjistit následující…

  • Špičkoví hráči nepřesahují výšku 190 cm, (rychlost pohybu u stolu) a zároveň nemají méně než 170 cm, dosah (do 2 metrů od stolu) ve středním prostoru. Vždy bude rychlejší udělat jeden krok než dva kroky a víc.
  • Hráči přibrali na svalové hmotě hlavně na dolních končetinách a trupu (asiaté), každý špičkový hráč je svým způsobem špičkový atlet. To znamená, že silový trénink, správně řízený podle stáří a specifických požadavků (pohlaví, fyzické predispozice), se stal v každodenním tréninku samozřejmostí (Asiaté).
  • Se zvětšením míčku a přechodu z celoidu na plast (větší odpor a větší hmotnost míčku) jsou daleko větší nároky na maximální sílu úderu a fyzickou připravenost.

 

  •  Na základě nových strategicko–taktických a materiálních  změn, se pevně etablovaly nové druhy úderů (banán, údery ve výskoku).
  • Špičkový hráč nečeká na chybu, případně slabší úder soupeře, ale snaží se co nejrychleji dosáhnout vítězného bodu (výměna v průměru trvá 1 až 2 údery, maximálně 3 až 4 údery) 30 setin, maximálně 4s. 
  • Nad 40 setin přejímá špičkový hráč iniciativu, nad 50 setin výměnu ukončuje.
  • Hra se stala, nejen na základě výše uvedených aspektů, podstatně agresivnější a rychlejší. 
  • Důsledkem je další zrychlení pohybu, jeho zkrácení, tak jako zkrácení vzdálenosti mezi soupeři. Špičkoví hráči dominují (a budou dominovat) hlavně u stolu a do 2 m od stolu
    (99% v zápase).

 

  • Velmi získal na významu backhandový úder do lajny (nebo pod ruku), především jako vítězný (přípravný) míč, rozhození soupeře a získání času.

 

  • I když mají špičkoví hráči oba údery vyrovnané, tak dominatní úder je z forehandové strany, ale za těchto podmínek: při chybě soupeře, při pomalejším, vyšším nebo kratším úderu soupeře a při odtlačení soupeře od stolu). V jiných herních variantáh již nemá cenu backhand obíhat (při nedostatku času, hrajeme forehand vždy vedle těla nebo za tělem a pod urovní stolu, tím pádem dáváme čas soupeři).

Pohyb a druh síly v moderním stolním tenise

  • Těžiště těla se značně snížilo (kontrola míčku, rychlost reakce).
  • Rychlejší a snazší vždy bude, udělat si prostor tělem (mobilita, síla a stabilita v kloubech, rotace, úklon), do 1 metru u stolu, než vykročením nebo krokem.
  • Vždy bude rychlejší udělat jeden dlouhý krok, než krok sun krok nebo dva kroky (do 2 metrů u stolu).
  • Zkrácení vzdálenosti od soupeře (hrací zóny a jak se v nich pohybovat a co z nich plyne z hlediska času, herních variant a rychlosti reakce).
  • Zkrácení přípravy na úder a zkrácení úderu samotného (rychlost reakce, anticipace).
  • Meta nadhazovače, výchozí poloha hráče, která zajišťuje nejkratší a nejrychlejší cestu do úderu a z úderu v dané zóně (bude pro každého hráče individuální, výška, predispozice, síla, mobilita v kloubech atd.). Zda hraje proti pravákovi nebo levákovi. Silná a slabá stránka soupeře (taktická příprava).
  • Pokud budou zajištěny fyzické predispozice (mobilita, stabilita, síla) a technické dovednosti, technika pohybu v prostoru (v zónách) se bude měnit jen s výškou hráče a s antropologickými predispozicemi (délka končetin, délka trupu = inviduální zabarvení = inviduální styl).
  • Z toho vychází odlišná technika pohybu než byla před lety.
  • Odlišný druh síly a v zásadě odlišná silově koordinační příprava.

Stolní tenista, není tenista!!!
Tak jako florbalista není hokejista!!!

  • Maximální síla dolní končetiny (kyčelní kloub a trup).
  • Tažná síla (dopředu, dozadu, dostran).
  • Sprinterská síla (na 1. krok) sprintem se ve stolním tenise neběhá.
  • Úderová síla.
  • Odrazová síla (dopředu, dozadu, do stran) ve stolním tenisu se neskáče do výšky.
  • Koordinace.
  • Rychlost reakce /  anticipace / taktická příprava.
  • Kondiční příprava (aerobní a anaerobní trénink) je vůbec nutná? Každý trénink je vlastně anaerobně náročnější než zápas? (pravidelná kombinace, zásobník atd.).

Pohybový (silový vzorec) stolního tenisu,
je  podobný lednímu hokeji, bojovým uměním, tenisu a šermu.

 

Moderní technika práce nohou ve stolním tenisu
(překlad prezentace z kongresu trenérů ETTU v Plzni 12/2012, Liu Liping).
Práce nohou je srdcem hry. Její význam se projevuje tím, že ze 70% ovlivňuje hru v porovnání s prací ruky a trupu,
které mají vliv ze 30%. Stolní tenis patří k nejrychlejším sportům, proto základem všeho je

hra o čas.

 

 

Dovolím si trošičku-)-)-) poopravit.

U top hráčů!!!

Hnací síla stolního tenisu nevychází z kotníku, ale z kyčlí a silného trupu (kyčle a trup 65%, kotník 25%, zbytek 10% předloktí, zápěstí).

 

Nastavení pánve u nejlepších stolních tenistů je stejné nebo velice podobné hokejistům.
Predispozice nebo odezva na trénink?

Sportovci a trenéři by měli vybírat takové cviky, které kopírují postavení polohy těla při závodním projevu.

Bylo prokázáno, že u silového a koordinačního tréninku, který je prováděn v podobných polohách jako sportovní činnost, dochází k lepším výsledkům než u těch, které jsou polohově velmi odlišné.

Pravděpodobné vysvětlení je, že rozdílné polohy ovlivňují směr silového působení svalstva a tím i nervového řízení. 

                                                                

Čím variabilnější je pohybový vzorec sportovní disciplíny, tím rozmanitější musí být i všeobecná silová příprava. Pokud má sportovní disciplína velmi variabilní vzorec, pak jistě existuje i mnohem vyšší riziko zranění. Větší variabilita silového tréninku, vyvíjení síly v rozmanitých pohybech.

 

Je velmi důležité detailně analyzovat pohybový vzorec sportovní disciplíny a uvědomit si, které motorické jednotky a v jakém sledu jsou během tohoto pohybu aktivovány.

Je známo, že tělo je schopno vždy produkovat větší sílu ve vyšších polohách. Ve stoji je celý nervový systém aktivovanější, cviky vycházející ze stoje jsou z tohoto důvodu efektivnější.

 

Sportovec musí mít na paměti, že posilování je prostředkem ke zvýšení funkční kapacity.

Z toho vychází odlišná technika pohybu než byla před lety,
odlišný druh síly a v zásadě odlišná silově koordinační příprava.

V neposlední řadě také technicko-taktická příprava, 
celý proces tréninkového procesu, včetně výživy, 
regenerace a mentální přípravy.

Kvalita je důležitější než kvantita!

Jaké % kvality dosahujeme v objemu tréninku?
Jaké % kvality dosahujeme v provedení pohybu?

 

Není opodstatněné, aby hokejista prováděl plyometrické kotníkové seskoky a výskoky na bednu, když hnací síla techniky bruslení nevychází z kotníku???

 „Definice šílenství je dělat stejnou věc znovu a znovu a očekávat jiné výsledky. “  Albert Einstein

Jak na to? Co je třeba znát a pochopit? 

(kapitoly přednášky viz osnova)

  • VÝVOJOVÁ KINEZIOLOGIE 
  • SPRÁVNÉ (neutrální / centrované) NASTAVENÍ KLOUBŮ
  • ANATOMIE, BIOMECHANIKA, OPTIMÁLNÍ TECHNIKU
  • STABILITA, MOBILITA, SÍLA
  • ZÁKLADNÍ POHYBOVÝ VZOREC PRO STOLNÍ TENIS 
  • PŘEDPOVÍDAT  VÝVOJ (BUDOUCNOST)