Co bychom měli vědět ?

Jistě budete souhlasit, že i muskulaturní horní část těla může být kompletně degradována, když z kraťasů trčí lýtka podobající se spíše násadám od koštěte.

Arnold Schwarzenegger se svého času k lýtkům vyslovil následovně: „ Každý den chodíte, při každém svém kroku používáte lýtka, kterými neustále zvedáte hmotnost svého těla. Když jste potom v posilovně a a zatížíte je nízkou hmotností, myslíte si, že jim to stačí?“. Trénink lýtek musí být vyčerpávající, musí být překonáván značný odpor a lýtka musí pálit jako čert! Není to rozhodně „dodělávka“ na konci tréninku.

Vypracovaná lýtka jsou projevem komplexně vedeného tréninku. Zároveň jsou na ně vynakládány nemalé nároky, neboť jsou poslední velkou svalovou skupinou, která zprostředkovává kontakt chodidla se zemí. Při veškerých sportovních činnostech vycházejících z tlumení dopadu, odrazů či změn směru jsou posledním článkem, který dává pohybu těla silový impuls. Z velké části právě na nich závisí, jestli síla stehenních a hýžďových svalů bude zúročena v dynamický pohyb, nebo jestli výsledný silový potenciál ponížíme do průměrných mezí.

 

  • Funkce lýtkových svalů.
    Tlumení nárazů při dopadu, produkce síly při odrazu a ekonomizace využití mechanické síly při násobených odrazech.
  • Trojhlavý sval lýtkový (triceps surae).
    Tvoří dvojhlavý sval lýtkový a šikmý sval lýtkový, úpony těchto svalů se sbíhají v Achillovu šlachu.
  • Dvojhlavý sval lýtkový (gastronemius).
    Dvojhlavý sval lýtkový má silnou převahu rychlých svalových vláken, sval zapojíme u cviků na lýtka s propnutými koleny v počtu 10op až12 op v sérii (hypertofické pásmo).
  • Šikmý sval lýtkový (soleus).
    Tvoří podkladovou vrstvu pro dvojhlavý sval lýtkový, je tvořen z velké části (87%) pomalými svalovými vlákny a má posturální funkci. Sval zapojíme u cviků na lýtka s pokrčenými koleny v počtu 18op až 25op v sérii (hypertrofické pásmo).
  • Lýtkové svaly skvěle reagují na excentrický trénink.
    Velmi jednoduchým, a přitom efektivním postupem je u klasických výponů provést koncentrickou fázi na obou nohách a během excentrické fáze zatížit jen jednu z nich. Dynamická varianta vedoucí k zefektivnění excentrické kontrakce představuje výskok s odrazem obou nohou a následný dopad jen na jednu.
  • Rozvoj dvojhlavého svalu lýtkového nesmí časově předstihnout rozvoj šikmého svalu lýtkového.
    Šikmý sval lýtkový tvoří podkladovou vrstvu pro obě hlavy dvojhlavého svalu lýtkového, jejichž šlachy se spojují ještě v místě, kde má šikmý sval lýtkový přechod svalových vláken ve šlachu. Nedostatečně připravený šikmý sval lýtkový tak může být příčinou vzniku zánětu.
  • Většina přirozených odrazů probíhá v poloze, kdy je holenní kost cca 45 stupňů vůči zemi.
    Této polohy nejlépe dosáhnete prováděním výponů na konstrukci pro Hacken dřep (V squat). Tento stroj je vhodný i díky tomu, že umožňuje ve srovnání s kolmými variantami snadněji dosáhnout plného rozsahu pohybu zejména v horní poloze. Provedení cviku čelem k polstrování dále umožnuje využít vysokých odporů.
  • Velká pozornost se musí dávat taky svalům na přední straně lýtka (tybialis anterior) a vnější straně lýtka (peroneální svaly).
    Silová vyváženost těchto svalů je pro stabilitu kotníku klíčová.
  • Přední sval holení (tibialis anterior).
    Antagonista lýtkových svalů, tlumí nárazy a dopady. Sval zapojíte v počtu 10op až 15op v sérii (hypertrofické pásmo).
  • Stejně jako u hamstringů.
    Lze zajistit variabilitu cviků na lýtka změnou polohy chodidel na podložce. S vytočením pat vně dojde v některých případech výponů k vyššímu zapojení vnější hlavy dvojhlavého svalu lýtkového, zatímco vytočením pat dovnitř (k sobě) naopak k zapojení vnitřní hlavy.
  • U cviků na lýtkové svaly platí dvojnásob provádět pohyb v plném rozsahu.
    Zařazení pauzy ve fázi, kde je sval v protažení, dodává tréninku ještě větší efekt. Proto při výponech provádějte krátkou 1 – 2 s trvající pauzu v dolní poloze. Zhoupnutí – využití efektu předprotažení (pre-strech) si ponechte na pozdější speciální fázi tréninku.  Při požadavku na hypertrofii a maximální sílu dbejte na pomalé tempo v excentrické fázi tréninku. Nikdy však netrénujte, jestliže šlachové úpony jakoby bolí, vržou či otékají. Zaděláváte si tak na možný zánět Achillovy šlachy.
  • Achillova šlacha není přímo cévně zásobena a nemá proto význam zařazovat techniky podporující regeneraci na základě zvýšeného prokrvení svalů.
    Namísto toho důsledně dbáme o adekvátní odpočinek a pravidelné protahování s důrazem na cirkulaci mimožilních tekutin. V tomto ohledu nestačí pouhý strečink, naopak zařazujeme cviky v protažení a pomalém tempu provedení (trénink mobility a motorické kontroly). Velmi vhodné jsou i pravidelné masáže či další manipulační techniky (práce s měkými tkáněmi / pěnové válce). Pravidelným zařazováním těchto technik se můžete vyhnout četným problémům a komplikacím.