Obecný úvod
Sportovci a trenéři by měli vybírat takové cviky, které kopírují postavení polohy těla při závodním projevu dané specializace. Bylo prokázáno, že u silového a koordinačního tréninku, který je prováděn v podobných polohách jako sportovní činnost (specializace), dochází k lepším výsledkům než u těch, které jsou polohově velmi odlišné. Pravděpodobné vysvětlení je, že rozdílné polohy ovlivňují směr silového působení svalstva a tím i nervového řízení.
Proč testovat pohyb (sílu), který se ve stolním tenise neprovádí, není to tedy primární (základní) pohyb, nebo druh síly pro stolní tenis, který má největší nábor na zlepšení kvality pohybu stolního tenisty? Pokud se svěřenec zlepší v daných testech, měl by se se nám paralerně zlepšit v provedení pohybu za stolem a zároveň zlepšit v technických a taktických dovednostech.
Na jedné straně musí stát vytvoření reálné testovací baterie, která odpovídá síle a pohybu stolního tenisu na druhé straně musí stát promyšlený zásobník cviků a cvičení, které zlepšují výsledky testovací baterie ale zároveň koordinačně propojují silově kondiční přípravu s přípravou technickou, tzv. koordinační most.
Jednotlivé testy
1. odraz sounož ze základního postavení dopředu (na šířku pánve)
Účel testu: Dřep je pohyb potřebný při většině atletických akcí. Je to připravená pozice a je vyžadována pro většinu silových pohybů zahrnujících dolní končetiny. Hluboký dřep je test, který při správném provedení zpochybňuje celkovou mechaniku těla. Hluboký dřep se používá k posouzení oboustranné, symetrické, funkční pohyblivosti kyčlí, kolen a kotníků. Tyč držená nad hlavou hodnotí oboustrannou, symetrickou pohyblivost ramen a také hrudní páteře.
2. odraz sounož ze základního postavení dozadu (na šířku pánve)
Účel testu: Dřep je pohyb potřebný při většině atletických akcí. Je to připravená pozice a je vyžadována pro většinu silových pohybů zahrnujících dolní končetiny. Hluboký dřep je test, který při správném provedení zpochybňuje celkovou mechaniku těla. Hluboký dřep se používá k posouzení oboustranné, symetrické, funkční pohyblivosti kyčlí, kolen a kotníků. Tyč držená nad hlavou hodnotí oboustrannou, symetrickou pohyblivost ramen a také hrudní páteře.
3. odraz sounož z širokého postavení dopředu (nejširší ale komfortní)
Účel testu: Dřep je pohyb potřebný při většině atletických akcí. Je to připravená pozice a je vyžadována pro většinu silových pohybů zahrnujících dolní končetiny. Hluboký dřep je test, který při správném provedení zpochybňuje celkovou mechaniku těla. Hluboký dřep se používá k posouzení oboustranné, symetrické, funkční pohyblivosti kyčlí, kolen a kotníků. Tyč držená nad hlavou hodnotí oboustrannou, symetrickou pohyblivost ramen a také hrudní páteře.
Stolní tenis: Dřep je pohyb potřebný při většině atletických akcí. Je to připravená pozice a je vyžadována pro většinu silových pohybů zahrnujících dolní končetiny. Hluboký dřep je test, který při správném provedení zpochybňuje celkovou mechaniku těla. Hluboký dřep se používá k posouzení oboustranné, symetrické, funkční pohyblivosti kyčlí, kolen a kotníků. Tyč držená nad hlavou hodnotí oboustrannou, symetrickou pohyblivost ramen a také hrudní páteře.
Stolní tenis: Dřep je pohyb potřebný při většině atletických akcí. Je to připravená pozice a je vyžadována pro většinu silových pohybů zahrnujících dolní končetiny. Hluboký dřep je test, který při správném provedení zpochybňuje celkovou mechaniku těla. Hluboký dřep se používá k posouzení oboustranné, symetrické, funkční pohyblivosti kyčlí, kolen a kotníků. Tyč držená nad hlavou hodnotí oboustrannou, symetrickou pohyblivost ramen a také hrudní páteře.
4. odraz sounož z širokého postavení dozadu (nejširší ale komfortní)
Účel testu: Dřep je pohyb potřebný při většině atletických akcí. Je to připravená pozice a je vyžadována pro většinu silových pohybů zahrnujících dolní končetiny. Hluboký dřep je test, který při správném provedení zpochybňuje celkovou mechaniku těla. Hluboký dřep se používá k posouzení oboustranné, symetrické, funkční pohyblivosti kyčlí, kolen a kotníků. Tyč držená nad hlavou hodnotí oboustrannou, symetrickou pohyblivost ramen a také hrudní páteře.
5. odraz z jedné nohy dopředu (PDK a LDK)
Účel testu: Dřep je pohyb potřebný při většině atletických akcí. Je to připravená pozice a je vyžadována pro většinu silových pohybů zahrnujících dolní končetiny. Hluboký dřep je test, který při správném provedení zpochybňuje celkovou mechaniku těla. Hluboký dřep se používá k posouzení oboustranné, symetrické, funkční pohyblivosti kyčlí, kolen a kotníků. Tyč držená nad hlavou hodnotí oboustrannou, symetrickou pohyblivost ramen a také hrudní páteře.
6. odraz z jedné nohy dozadu (PDK/LDK)
Účel testu: Překážkový krok je navržen tak, aby zpochybnil správnou mechaniku kroku těla během krokového pohybu. Pohyb vyžaduje správnou koordinaci a stabilitu mezi kyčlemi a trupem při došlapu a také stabilitu v postoji jedné nohy. Překážkový krok hodnotí oboustrannou funkční pohyblivost a stabilitu kyčlí, kolen a kotníků.
9. odraz krok sun krok doprava
Účel testu: In-line výpad se pokouší umístit tělo do polohy, která se zaměří na namáhání simulované během rotačních, zpomalovacích a laterálních pohybů. In-line výpad je test, který umístí dolní končetiny do pozice nůžkového stylu a vyzve trup a končetiny těla, aby odolávaly rotaci a udržovaly správné vyrovnání. Tento test hodnotí pohyblivost a stabilitu kyčle a kotníku, flexibilitu kvadricepsu a stabilitu kolena.
10. odraz krok sun krok doleva
Účel testu: Test mobility ramene hodnotí oboustranný rozsah pohybu ramene, kombinuje vnitřní rotaci s addukcí a vnější rotaci s abdukcí. Test také vyžaduje normální pohyblivost lopatky a extenzi hrudní páteře.
7a. odraz z jedné nohy vpravo (PDK/LDK) odrazová
Na konci testu pohyblivosti ramene by měl být proveden clearing test. Tento pohyb není hodnocen, je jednoduše proveden za účelem pozorování reakce na bolest. Pokud se objeví bolest, je celému testu pohyblivosti ramene přiděleno skóre nula. Toto vyšetření je nezbytné, protože impingement ramene může být někdy nezjištěn samotným testováním pohyblivosti ramene.
7b. odraz z jedné nohy vpravo (PDK/LDK) švihová
Na konci testu pohyblivosti ramene by měl být proveden clearing test. Tento pohyb není hodnocen, je jednoduše proveden za účelem pozorování reakce na bolest. Pokud se objeví bolest, je celému testu pohyblivosti ramene přiděleno skóre nula. Toto vyšetření je nezbytné, protože impingement ramene může být někdy nezjištěn samotným testováním pohyblivosti ramene.
8. odraz z jedné nohy vlevo (PDK/LDK) odrazová
Účel testu: Aktivní zvedání rovné nohy testuje schopnost oddělit dolní končetinu od trupu při zachování stability v trupu. Test aktivního zvedání rovné nohy hodnotí aktivní flexibilitu hamstringů a gastroc-soleus při zachování stabilní pánve a aktivního prodloužení protilehlé nohy.
8b. odraz z jedné nohy vlevo (PDK/LDK) švihová
Účel testu: Aktivní zvedání rovné nohy testuje schopnost oddělit dolní končetinu od trupu při zachování stability v trupu. Test aktivního zvedání rovné nohy hodnotí aktivní flexibilitu hamstringů a gastroc-soleus při zachování stabilní pánve a aktivního prodloužení protilehlé nohy.
11. odraz ze základního postavení švihovou nohou (před rotace) forhand
Účel testu: Test trupové stability push-up testuje schopnost stabilizovat páteř v přední a zadní rovině během uzavřeného řetězce pohybu horní části těla. Test hodnotí stabilitu trupu v sagitální rovině při provádění symetrického pohybu horní končetiny.
12. odraz ze základního postavení švihovou nohou (před rotace) bachand
Na konci testu stability push-up se provádí clearing test. Tento pohyb není bodován; test se jednoduše provádí za účelem pozorování reakce na bolest. Pokud se objeví bolest, je za celý push-up test hodnocení nula. Tento test je nezbytný, protože bolest zad může někdy zůstat při screeningu pohybu neodhalena.
13. odraz přes nohu (před rotace) forhand
Účel testu: Test rotační stability je komplexní pohyb vyžadující správnou nervosvalovou koordinaci a přenos energie z jednoho segmentu těla do druhého přes trup. Test rotační stability hodnotí stabilitu trupu ve více rovinách během kombinovaného pohybu horní a dolní končetiny.
14. odraz přes nohu (před rotace) bachand
Na konci testu rotační stability se provádí clearingová zkouška. Tento pohyb není hodnocen, je jednoduše proveden za účelem pozorování reakce na bolest. Pokud se objeví bolest, je celému testu rotační stability uděleno skóre nula. Tento test je nezbytný, protože bolest zad může někdy zůstat neodhalena pohybovým screeningem.
15. odhoz slam ballu ze širokého postoje forhand (nejširší ale komfortní)
Na konci testu rotační stability se provádí clearingová zkouška. Tento pohyb není hodnocen, je jednoduše proveden za účelem pozorování reakce na bolest. Pokud se objeví bolest, je celému testu rotační stability uděleno skóre nula. Tento test je nezbytný, protože bolest zad může někdy zůstat neodhalena pohybovým screeningem.
16. odhoz slam ballu ze širokého postavení bachand (nejširší ale komfortní)
Na konci testu rotační stability se provádí clearingová zkouška. Tento pohyb není hodnocen, je jednoduše proveden za účelem pozorování reakce na bolest. Pokud se objeví bolest, je celému testu rotační stability uděleno skóre nula. Tento test je nezbytný, protože bolest zad může někdy zůstat neodhalena pohybovým screeningem.
17. výdrž v širokem postavení se závažím (nejširší ale komfortní) ve výponu
Na konci testu rotační stability se provádí clearingová zkouška. Tento pohyb není hodnocen, je jednoduše proveden za účelem pozorování reakce na bolest. Pokud se objeví bolest, je celému testu rotační stability uděleno skóre nula. Tento test je nezbytný, protože bolest zad může někdy zůstat neodhalena pohybovým screeningem.
Scoring / hodnocení testů
FMS screening je v současné době využíván hlavně sportovci, ale na druhou stranu z něj těží i speciální a záchranné složky jako jsou například hasiči či policisté, kteří musí být pro výkon služby adekvátně připraveni jak pro psychické, tak i po fyzické a pohybové stránce.
V roce 2018 bylo mezi hasiči ve Spojených státech téměř 60 000 pracovních úrazů. V tomto roce byla více než třetina (38 %) všech zranění, ke kterým došlo během výkonu práce a více než polovina (59 %) zranění se stala mimo pracovní výkon. Zranění byla nejčastěji způsobena podvrtnutím, natažením nebo bolestí svalů (Campbell a Evarts, 2021). Vzhledem k fyzické povaze práce se velká část výzkumu v oblasti prevence zranění mezi hasiči zaměřila na fyzickou zdatnost (Lentz et al., 2019). Nižší úroveň fyzické zdatnosti, která se skládá z kardiovaskulární zdatnosti, svalové síly, svalové vytrvalosti, flexibility a tělesného složení, je spojena s vyšším rizikem zranění. Těm, kteří jsou méně zdatní, hrozí zvláště vymknutí a zranění z přetížení (Poplin et al., 2016).
I když v porovnání se sportovci bylo provedeno méně výzkumů na téma asociací mezi FMS skóre a pracovními úrazy, tak existuje několik studií, které tato tvrzení podkládají svými závěry (Butler et al., 2013). V další studii se potvrdilo to, že předchozí studie ukázaly, že skóre FMS nižší než 14 (význam bodovací škály bude upřesněn dále v textu) zvyšuje riziko zranění. Zjištění ukázala, že pomocí FMS korektivního navrhovaného tréninkového protokolu by se nízké skóre FMS mohlo zlepšit na 14 a vyšší. Vzhledem k vysoké úrazovosti hasičů autoři studie doporučují vykonávat FMS pravidelně a používat FMS tréninkový protokol, ke zvýšení funkční zdatnosti a snížení rizika zranění (Jafari et al., 2020).
V kontextu sportu je výzkumů dostupných o něco více, a proto bude demonstrativně vyzdviženo několik typických případů. Předchozí studie mezi atletickou populací prokázaly souvislost mezi složeným skóre FMS a budoucími zraněními (Anderson et al., 2015; Cook, 2014; Duke et al., 2017). Například mezi profesionálními fotbalovými hráči bylo složené skóre 14 nebo méně spojeno se zraněním v následující sezóně (Kiesel et al., 2008). Tato asociace se také objevila mezi vysokoškolskými veslaři (Clay et al., 2016), hráči rugby (Tee et al., 2016) a středoškolskými sportovci (Anderson et al., 2015).
Specifickým sportovním příkladem je například fotbalový čárový rozhodčí nastupující na předsezónní trénink, který nemá potřebnou mobilitu nebo stabilitu k provádění konkrétní dovednosti, jako je sprintování podél hřiště. Jedinec může provádět dovednost s využitím kompenzačních pohybových vzorců, aby překonal neefektivitu stability nebo pohyblivosti. Kompenzační pohybový vzorec pak bude posilován v průběhu celého tréninkového procesu. V takovém příkladu jedinec vytvoří špatný pohybový vzorec, který bude podvědomě využíván, kdykoli je úkol proveden. Naprogramované změněné pohybové vzorce mají potenciál vést k dalším nerovnováhám mobility a stability, které byly dříve identifikovány jako rizikové faktory zranění (American College of Sports Medicine, 2013).