Co jsou to KONZERVANTY a jak nám mohou škodit?

Co jsou to konzervanty?

Jedná se o skupinu látek řazených mezi aditiva.

Konzervanty mají jediný účel, a tím je upravit (zlepšit) vlastnosti potravin, do kterých jsou přidávány. Mají však další nespornou výhodu. Prodlužují trvanlivost potravin a chrání je proti zkáze způsobené činností mikroorganismů.

Tak hojně využívána jsou z jednoho prostého důvodu. Zvykli jsme si na to, že potraviny a nápoje nám dlouho vydrží. Někdy i celé roky, avšak přirozené to určitě není. Pokud se tedy nebavíme o domácích zavařeninách, mražených
či sušených potravinách.

Právě výrobní postup a podmínky, zejména pH potraviny, ovlivňují to, který z konzervantů se využije. V potaz
se berou také typy mikroorganismů, které mohou být v potravině přítomny a které mají prostor se v ní rozvíjet.

Tato přidaná látka má automaticky přiděleno písemné označení „E“ a následné trojmístné číslo. V tomto případě je to E 200 až E 299. Tím máme jako spotřebitelé jistotu, že byla schválená Vědeckým výborem pro potraviny EU
a ve stanovené míře se v tom a tom daném výrobku může vyskytovat.

 

Co však už dále nikdo nezkoumá, je následný chemický koktejl, kdy pak daný výrobek obsahuje několik tzv. É-ček.
O tom, že běžně během dne zkonzumujeme těchto výrobků nespočet, ani nemluvě.

Na co si ale dávat pozor a kdy se nemusíme zbytečně bát? Kterým éčkům bychom se měli raději vyhnout?

Aditiva, která nezpůsobují žádné zdravotní problémy…

Sem patří látky, které jsou získávány z přírodních zdrojů nebo jsou vyrobené tak, že jejich chemická struktura
je stejná, jako u přírodních látek. Z konzervantů zde můžeme zařadit látky, jako jsou sůl, cukr, ocet.
Nebo konzervované díky postupům jako je vaření, pasterizace, sušení, chlazení či mrazení.

Aditiva méně vhodná, jejichž užívání je sporné…

Do této kategorie můžeme zařadit látky, které již nejsou vhodné či jsou podezřelé z negativního dopadu na zdraví, zejména při jejich častém použití.

Mezi ně patří: E 200   Kyselina sorbová, E 202   Sorban draselný, E 203   Sorban vápenatý, E 284   Kyselina boritá,
E 285   Tetraboritan sodný (Borax)

Aditiva nevhodná…

Do této poslední kategorie jsou řazeny látky, jejichž konzumace je spojována s rizikem vzniku přecitlivělosti
či intolerance. Patří sem zejména látky syntetické, tedy uměle vyrobené.

E 210 – E 219 kyselina benzoová a její soli, E 220   Oxid siřičitý, E 221   Siřičitan sodný, E 222   Hydrogensiřičitan sodný, E 223   Disiřičitan sodný, E 224    Disiřičitan draselný, E 226   Siřičitan vápenatý, E 227   Hydrogensiřičitan vápenatý, E 228   Hydrogensiřičitan draselný, E 230   Bifenyl, E 231   Orthofenylfenol, E 232   Orthofenylfenolát sodný, E 233   Thiabendazol, E 234   Nisin, E 235   Natamycin  (Pimaricin), E 242   Dimethyldikarbonát, E 249   Dusitan draselný, E 250   Dusitan sodný, E 251   Dusičnan sodný, E 252   Dusičnan draselný, E 280   Kyselina propionová, E 281   Propionát sodný, E 282   Propionát vápenatý, E 283   Propionát draselný

Zaměřme se ale především na ty, které jsou z pravidla konzumovány buďto nejčastěji či v největší míře.

E 210 – Kyselina Benzeová – použití tohoto aditiva je relativně omezené, protože se neustále řeší její vliv
na vznik karcinogenních onemocnění. Může způsobovat hyperaktivitu u děti a celkově alergické reakce.
Pokud možno, tomuto É-čku bychom se měli vyhnout. V této souvislosti bychom si měli dávat pozor i na její soli E211, 212 a 213.

E 220 – Oxid siřičitý – častokrát je obsažen v sušeném ovoci, v některém kysaném zelí pro jeho následnou bílou barvu, džemy, grilovací koření, džusy, polévky a také víno (pokud má štiplavou chuť, může být takto obsah E220
až úplně na nejvyšší povolené hranici – může způsobovat bolesti hlavy či žaludku.

E 250 – patří mezi tzv. Dusitany – z nich se vytvářejí látky, které jsou obsaženy i v cigaretovém kouři. Dusitany mohou vyvolávat problémy ve střevech, žaludku či bolesti hlavy. Dusitany jsou až na pár výjimek přidávány do všech UZENIN. Je tomu tak nejen z důvodu jejich trvanlivosti, ale také jejich barvy. Nadměrná konzumace uzenin může opravdu vést až k rakovině tlustého střeva. Je proto vhodné nezařazovat je do jídelníčku denně. A když, tak v té nejlepší kvalitě. Za dusitany však není náhrada. Spotřebitel je navíc zvyklý na růžovou barvu uzenin, kterou dusitany zajišťují. Šunka bez dusitanů má hnědavou barvu a pro spotřebitele nevypadá lákavě. Paradoxně je na šunku,
která není růžová, pohlíženo jako na zkaženou.

Ke konzervantům se ale také řadí některé antioxidanty, jakou jsou E 300 kyselina L-askorbová (Vitamín C), E270 Kyselina mléčná, E 260 Kyselina octová, E 330 Kyselina citrónová, E 307 Alfa-tokoferol, které škodlivé nejsou.

Pokud si, a to u balených zpracovaných potravin doporučuji, budete číst složení, zaměřte pozornost na E 319,
E 320, E 321 (jsou obsaženy ve žvýkačkách, často v pečivu a mastných výrobcích)
… jedná se o čistě syntetické konzervanty. U citlivějších jedinců mohou mít opravdu nežádoucí účinky.

Tak co tedy s tím?

Ideální by bylo vyhnout se zpracovaným potravinám úplně a vařit si doma pouze z potravin čerstvých.
V praxi je to však velice náročné a pro někoho i nepředstavitelné.

Vybrat si ale můžeme i jinak konzervované potraviny, které nám zdraví nepoškozují.

Jak už jsme si řekli, trvanlivost potravin zajišťují nejenom konzervanty, ale také různé metody konzervace.
V průmyslové výrobě jde například o pasterizaci. Jedná se o krátkodobé zvýšení teploty, které zničí velkou část mikroorganismů bez toho, aby došlo k zásadnímu snížení kvality potraviny.

Existují i šetrné konzervační metody jako je nakládání do octa, soli, cukru nebo medu.

Zvláštní konzervační metodou je fermentace (kvašení), která zlepšuje stravitelnost a posiluje výživnou hodnotu potraviny nebo v neposlední řadě sušení.

Právě sušení je jedním z nejstarších a současně nejšetrnějších způsobů konzervace. Využívá se pro ovoce, zeleninu, ale tradičně také bylinky. Je založené na snížení podílu vody, tím se omezí rozvoj škodlivých organismů.

Vybírejte proto pečlivě, než si zpracovanou potravinu koupíte.

Komentáře
  1. HalkMalktralk61 https://apple.com 9766526 napsal:

    Mark Malvin

  2. Tauma Tuva napsal:

    Pokud pod „“Konzervací““ myslíme prodloužení trvanlivosti (čerstvosti), pak nelze opomenout „Zamražování“. Jedná se o relativně šetrné dlouhodobé přechovávání potravin při teplotách nižších než cca -18st.C. Oněch uváděných mínus 18 je nutno brát jako limitní teplotu, lepší je pod -20 až 24st.C. ((T.T.))

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.