ALKOHOL

ALKOHOL – PÍT? NEPÍT?

Stejně, jako je tomu u výživy, tak i na téma alkohol můžete najít tolik různých studií, kdy jedna druhou vyvrací. Na čem se ale konečně vždy shodnou, je dopad alkoholu na lidské tělo – v nadměrných dávkách je alkohol z dlouhodobého hlediska pro tělo doslova devastující.

Je ale nějaká zdravá mez?

Někteří odborníci tvrdí, že hranice zdraví prospěšného pití alkoholických nápojů se nedá určit. Je individuální. Dokonce panovala představa, že existuje jisté množství alkoholu, jehož konzumace vede k lepším zdravotním výsledkům oproti úplné abstinenci.

Ze studie uveřejněné v časopise Lanced vyplývá, že množství alkoholu přesahující 100 gramů čistého alkoholu týdně už ale dopady na lidské zdraví má.

Problémem studií je ale fakt, že jsou dělány na širších testovacích skupinách zahrnující sportovce, nesportovce, lidi živící se zdravou stravou ale i tou nezdravou. Určitou roli pak budou hrát i vrozené dispozice a také to, v jakém stavu jsou těla testovaných, mikrobiom, odolnost organismu, fakt zda kouří či nikoli a do jaké míry budou svá těla vystavovat hormonálním disruptorům.

Alkohol, karcinom a délka života…

Zároveň bylo prokázáno, že konzumace alkoholu přesahující hranici 100 gramů týdně je spojená s kratší délkou života. Poslední studie došla k závěru, že lidé, kteří vypijí 7 až 14 skleniček alkoholu týdně, si zkrátí život v průměru o šest měsíců. 14 až 24 skleniček alkoholu = dva roky. Ti, co pijí více než 24 drinků týdně, si mohou svou délku života zkrátit o čtyři až pět let.

Konzumenti alkoholu by každopádně neměli zapomínat na fakt, že alkohol patří do hlavní skupiny karcinogenů. Už v roce 1988 Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny dala s WHO alkohol na seznam karcinogenních látek do skupiny jedna.

Další negativa konzumace alkoholu…

Alkohol zvyšuje propustnost střevní bariéry, hubí dobré bakterie v tlustém střevě a tím přispívá k disbióze (viz. článek na téma mikrobiom ZDE), je prozánětlivý, snižuje množství kyseliny chlorovodíkové v žaludku, zatěžuje detoxikační systém, snižuje imunitu a má v těle silné estrogenní působení.

Alkohol je návyková látka, která vede zároveň ke snižování testosteronu. Pokud se alespoň jednou týdně rádi více napijete tak, že se ráno probouzíte s lehkou kocovinou, alkohol pak na dalších 5 až 7 dní sníží Vaši hladinu testosteronu. V tréninku je Vás zároveň schopen vrátit až o týden zpátky, stejně jako zhorší regeneraci organismu a nejen sportovní výsledky.

Abychom se však nebavili jen o negativních účincích…Stejně kolik je negativních studií, tak milovníci vína a piva se mohou dopátrat ke studiím pozitivních a že jich není málo.

Jedním z mála druhů alkoholu, který by obsahoval něco pro tělo alespoň trochu přínosného je právě zmíněné víno nebo pivo, které už je v naši domovině bráno snad za národní nápoj.

Pivo…

Vzhledem k jeho chuti, množství cukru a relativně nízkému obsahu alkoholu, dokáží lidé vypít piv hned několik. Jednoduše na něm člověk získá závislost stejně jako na coca cole. Stejně jako všechen ostatní alkohol, má pivo negativní účinky na hladinu testosteronu. Navíc je díky chmelu zároveň i silným fytoestrogenem. Glykemický index piva je dokonce vyšší než klasický cukr a mimo to obsahuje lepek, na který nemusí všichni reagovat zcela pozitivně.

Nicméně… Pak jsou zde i určité výhody s konzumací piva související. Pivo podporuje trávení. Obsahuje hodně vitamínu B (vhodný pro pokožku a nervovou soustavu) a také kyselinu listovou, která podporuje tvorbu červených krvinek a urychluje hojení ran.

Víno…

Podle nespočetných studií pomáhá zabraňovat mozkové mrtvici, infarktu a dalším kardiovaskulárním chorobám. Za zdraví prospěšnější variantu je často považováno víno červené, které má na svědomí odbourávání „zlého“ cholesterolu a „čištění“ cév… alespoň podle jejich zastánců.

Snad nejznámější látkou, díky které se o červeném víně mluví jako o zázraku je – resveratrol. Právě ten je obsažen ve slupkách bobulí červených hroznů révy (i té syrové, není proto tedy nutné víno konzumovat v tekuté formě…) nicméně… podle posledních výzkumů není právě tato látka oním zázračným činitelem ve sklenici červeného vína. Ačkoli studie provedené na myších ukázaly, že právě resveratrol dokáže až o polovinu snížit šanci na vznik rakoviny střeva a prodloužit délku života, v poslední době se ukazuje, že u lidí tomu tak úplně není. Daleko zajímavější jsou v poslední době s červeným vínem propírané flavonoidy.

Flavonoidy – účinný antioxidant, který je obsažen v ostružinách, malinách, lékořici, černém rybízu, červených grapefruitech, olivách, kakau a v červeném vínu.

Alkohol a mozek…

Alkohol účinkuje v mozku stejně jako Valium. Potlačuje či oslabuje mozkovou aktivitu a může způsobovat stres a úzkost. Alkohol zvyšuje množství neurotransmiterů, dodávající falešný pocit jistoty. Vyšší hladina neurotransmiterů je pro tělo žádoucí, ale ne za pomoci alkoholu.

Dieta, hubnutí, alkohol…

Stejně tak, jako najdete názory o vhodnosti skleničky či dvou v dietě, tak najdete i tvrzení, která to vyvrací.

Alkohol se pálí z cukru, takže jeho metabolizování v organismu je stejné jako u metabolismu cukru a o tom už jsme si toho řekli docela dost. Pro osvěžení si přečtěte článek o cukru ZDE.

Proč hubnutí s alkoholem nejde ruku v ruce?  Během diety nám však k odbourávání tělesného tuku jde. Nejde tak ani o to, kolik sklenička vína obsahuje kalorií… Prioritní je fakt, že alkohol potlačuje oxidaci tuků… To znamená, že konzumace alkoholu bude brzdit mobilizaci mastných kyselin v těle. Dříve než dojde k spalování tuků, musí tělo oxidovat alkohol. Ten dostane přednost před bílkovinami, sacharidy a tuky.

Alkohol a kalorie…

Alkoholické nápoje obsahují množství cukrů a kalorií, ale nemají výživovou hodnotu (jedná se o tzv. prázdné kalorie).

Alkohol obsahuje 7 kalorií na gram, to je více než sacharidy a bílkoviny, které obsahují 4 kalorie na gram a méně než tuk, který má 9 kalorií na gram.

Záleží na tom, o jaký druh alkoholu se jedná a kolik obsahuje sacharidů. Pivo obsahuje sacharidy (sladový cukr) a glykémii zvyšuje, víno sladké a polosladké glykémii zvyšuje (obsahuje taktéž cukr), naopak víno suché ale především destiláty mohou glykémii snižovat (tvrdý alkohol je destilát a neobsahuje žádné sacharidy).

Jak si tělo s alkoholem vůbec může poradit?

Alkohol se v lidském těle metabolizuje v játrech, právě tam se vyrábí a skladuje glukóza ve formě jaterního glykogenu. Když jsou játra zaměstnána zpracováváním alkoholu, je v nich utlumena výroba glukózy. Detoxikací alkoholu se totiž uvolňuje velké množství energie, kterou tělo buď spálí, nebo uloží do tukových zásob. Díky dostatku energie, tak játra nemají potřebu další energii vytvářet. Glukóza se uvolňuje ze zásob jaterního glykogenu, ale tento proces je právě při pití alkoholu omezený.

Alkohol je dosti nebezpečný především pro diabetiky, kteří mají s hladinou cukru v krvi problém. Proto by si na konzumaci alkoholu měli dát obzvlášť pozor, a když už něco pijí, měli by vědět, kolik si mohou dovolit.

Co říci závěrem? Pít nebo nepít? Obrázek ať si už udělá každý sám. Pro člověka, který není zcela zdravý, který má problém s gastrointestinálním traktem, který bojuje s váhou a snaží se zhubnout, alkohol rozhodně není… Pokud jste však naprosto v pořádku, hubnout nepotřebujete nebo Vám to jde úplně jednoduše, je možná sklenička vína či piva jednou za čas příjemným večerním rituálem.

Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.